Je 30.ledna, a já jako ostatně každý den jedu přeplněným autobusem do školy. Každodenní ubíjející rutina. Dnes je ale něco jinak. Známky už jsou uzavřené a nikdo už ani nepředstírá zájem o studium. Proč taky - v pátek jsme se dozvěděli, že jedeme do příbramského kina na nějaký film o holocaustu. Za padesát korun parádní zašívárna.