Za
teplých květnových dnů jsme vyletěli reprezentovat naši školu
do Francie. Ačkoli cílem byl burgundský Dijon, strávili jsme
první noc v jednom z pařížských hostelů nedaleko Louvru. Do
Dijonu jsme byli pozváni řešit projekt s názvem „Mládež v
akci. Projekt participativní demokracie“.
Cílem projektu bylo zjistit a porovnat, jakým způsobem se dnešní evropská mládež angažuje v mimoškolních aktivitách, které demokracie, nejideálnější forma vlády, nabízí. Naše dvě reprezentantky Barbora Hodková a Markéta Vojtová (3. ročník) se setkaly se studenty z Francie, Německa, Slovenska a Polska. V pondělí 14. 5. proběhl icebreak. Ten byl velice efektivní a hodně jsme se u něj nasmáli. Hra pro polygloty a tzv. Hu-ča-ka měly úspěch. Projekt a volnočasové aktivity s ním spojené řídila Miriam, hlavní organizátorka akce a zástupkyně rektorátu Academie de Dijon.
Během pondělní diskuse o tématu demokracie se řešila zejména otázka aktivního volebního práva od šestnácti let, s jehož návrhem přišli někteří slovenští politici. Celkem všichni jsme k tomuto návrhu zaujali negativní postoj. Chybí totiž tzv. demokratická funkční gramotnost u mladistvích. O demokracii se totiž žáci učí až od svých 16-17 let (nepočítaje výuku k demokracii v rámci občanské výchovy, kde má trochu jinou dimenzi).
V úterý po vydatné snídani jsme opět „lámali ledy“, ale atmosféra byla už zcela jiná, přátelská a velmi uvolněná. Bylo trochu zklamáním zjištění, že naše francouzské kolegy (organizátory) příliš nezajímají výsledky dotazníku, jehož vzor nám zaslali. Spolu s námi ho však měla zpracovaná pouze německá skupina. Ve svém výstupu Francouzi zdůraznili, že ve škole mají možnost účasti na neziskových aktivitách v rozsahu 2-3 týdnů. Parlament mladistvých je u nich také častou institucí a navíc mají často ve škole oddělení security tvořených z řad studentů. Bohužel však ve francouzských menších městech se komunikace a propojenost s institucemi nabízející nové možnosti vytrácí.
Polská výprava, nyní však studující v Dijonu, zdůraznila zcela jiné aspekty participativní demokracie. Každý rok se v polských školách konají sbírky, v nichž se shromažďují potraviny, hračky, peníze. Každý na těchto akcích nějakým způsobem spolupracuje. Mladiství také pomáhají mladším s domácími úkoly. Školy se také účastní charit, což je v České republice také běžnou praxí. U nás na gymnáziu charitativní akci na pomoc marockým dětem organizuje kolega Mgr. Chovaneček (AtlasyAtlasu). Často v Polsku pomáhají studenti svým mladším „kolegům“ s domácími úkoly.
Studenti ze SRN vyzdvihli na své škole zejména pravidelně pořádané kurzy první pomoci (Paramedics). Jejich studentské parlamenty mívají kolem 80 lidí, kteří jsou rozděleni do tématických sekcí. V rámci nich dochází občas k podpoře ze strany učitelů, ale jinak jde v zásadě o samostatnou jejich činnost. V rámci školy jsou zakládány různé kluby, které se starají o mladší nebo nové studenty, kteří se potřebují aklimatizovat v novém prostředí a rychle se zorientovat. Někteří němečtí studenti jsou organizovaní v církevních institucích, sportovních klubech atd. Je však neustále nutné dělat těmto institucím promotion pro zlepšení efektivity jejich práce.
Slovenští studenti vyzvihli činnost školního ombudsmana, parlamentu (rady) a časopisu Miks. Specifické úkoly v oblasti školství plní tzv. Rada regionu, která řeší společné problémy studentstva a škol, zájmy, setkání, kooperace, motivační soutěže a koordinuje mezinárodní výměny. Na Radě města mohou studenti také participovat. Nedávno si v Prešově podali žádost o výstavbu skateparku a část městského rozpočtu byla pro tento účel skutečně uvolněna.
Když jsme projekt uzavírali, zamysleli jsme se společně nad problémy, které jsou s participativní demokracií spojené. Vyplynulo, že mnoho mladých lidí nemá o mimoškolních činnostech příliš informací. Chybí tak dostatečná motivace, aby vznikla větší studentská angažovanost. Je každopádně nutné do projektů zapojit více média, lobbing a kooperaci mezi jednotlivými organizacemi.
Ve středu jsme všechny zpracované body včlenili do společně utvořené prezentace. Práce na ní probíhaly v Regionální středisku dokumentace (CRDP), v době přestávek jsme si práci zpříjemňovali hudbou a tancem. Na zpracovanou prezentaci a závěrečné výstupy se odpoledne přišli podívat někteří zájemci ze středních škol v Dijonu, se kterými dijonská akademie spolupracuje.
Ve čtvrtek již bylo po práci. Navštívili jsme historické jádro Dijonu, k památkám jsme si podali patřičně kvalitní výklad, odpoledne nás čekal oběd v restauraci s francouzskými specialitami a návštěva Museé de beaux-arts. Po návštěvě města pro nás Miriam připravila společenské hry v Jardin Darcy, první veřejné dijonské zahradě. Ta byla zbudována v novorenesančním stylu na počest dijonského inženýra Henri Darcyho, který do města přinesl pitnou vodu díky výstavbě prvního vodovodu v r. 1838.
V
pátek jsme odjížděli po snídani vlakem TGV směr Paříž, kde
jsme si užívali její nádhery ještě po dva dny. Navštívili
jsme Eifellovu věž, Muzeum Louvre, Sacré-Couer, Moulin rouge,
Vítězný oblouk císaře Napoleona, katedrálu Notre-Dame a další
zajímavá místa. Francie je nádhernou zemí. Věřím, že
spolupráce s dijonskou akademií bude v příštích letech
pokračovat, jelikož se naší spoluprácí vytvořily také
přátelské vazby.
Za účastníky, Martin Žemlička
související články: Francie projekt Dijon Mládež v akci