2. prosince 2010 se v Sedlčanech
konalo okresní kolo Středoškolských her ve florbalu. Náš tým
reprezentovali tito studenti - brankář: Tomáš Šimek,
obránci: Filip Fišer, Roman Šebek, Josef Horký a Martin
Švirk, útočníci: Aleš Hovorka, Vojtěch Paul, Jakub
Brabec a Tomáš Krejcárek.
Byl to
neuvěřitelný den. Nechybělo mnoho, abychom se tohoto turnaje
vůbec nezúčastnili. Nemohu si odpustit, abych vám to celé
nepopsal.
Ráno v 6:50 nám měl odjíždět bus z náměstí.
Jelikož celou noc padal sníh, čekali jsme, zdali vůbec autobus
přijede. Přijel v 6:55 a v 7:10 už byl z Příbrami
spoj do Sedlčan. Dorazili jsme do Příbrami v 7:15 a k naší
smůle jsme bus nestihli, i když jsme doufali, že přijede také
déle. Další bus jel v 9:40, a proto jsme se uchýlili do
blízké benzínky, kde jsme řešili, co dál. Po hodině telefonátů
a diskusí a za třeskutého mrazu jsme byli rozhodnuti jet domů.
Ale naši dva spoluhráči to nevzdali. Vojta Paul a Roman Šebek
„povolali“ své otce a strýce, aby zajistili náhradní dopravu
na turnaj a naše profesorka M. Brabencová zatelefonovala do
Sedlčan, aby nám odložili zápasy, že přijedeme později.
Dorazili jsme do haly a za pár minut jsme hráli zápas proti
Gymnáziu pod Svatou Horou.
Hned v počátku nás soupeři zmáčkli tak, že jsme
nevěděli, čí jsme. Během chvilky jsme prohrávali 0:1, ale
srovnali na 1:1, když první branku na turnaji po nahození na
brankáře vstřelil V. Paul. Moc se nám nedařilo a po několika
minutách jsme opět prohrávali, ale půl minuty před koncem
nahodil J. Brabec míček na bránu a brankář, soupeřova největší
slabina, zklamal - nikoli nás - a gol nechytil. Zápas tak skončil 2:2. Věděli jsme, že příčina
naší prohry byla celková nerozehranost a promrzlé nohy neběhaly,
jak by měly.
Druhý zápas jsme hráli s GaSOŠE
Sedlčany. Vzhledem
k tomu, že jsme měli s družstvem ze Sedlčan společnou
šatnu, navázali jsme s nimi velmi kamarádský vztah. Ale teď
k zápasu. Po vyhrané buly A. Hovorky, vstřelil Aleš
nejrychlejší gól na turnaji, jen 11 vteřin po začátku zápasu.
Soupeř ale otočil na svou stranu a vedl 2:1. My se nevzdali a Tomáš
Krejcárek dal na 2:2, což byl konečný stav.
Hecovali jsme naše kamarády ze Sedlčan, aby porazili
naše dřívější soky z Gymnázia pod Svatou Horou a mohli
jsme společně postoupit do semifinále. Přání se stalo
skutečností a GaSOŠE Sedlčany vyhrálo 3:0 nad Gymnáziem pod
Svatou Horou.
Závěrečný zápas skupiny jsme vyhráli 6:0
nad Červeným Hrádkem,
když T. Krejcárek vsítil hattrick a J. Brabec, A. Hovorka a V.
Paul dali po 1 brance.
Semifinále
Gymnázium Karla Čapka Dobříš - Střední
průmyslová škola Příbram 2 : 1
Vyhecovaný zápas.
Průmyslovka si nejspíše myslela, že nás porazí lehce, ale už
ve druhé minutě jí T. Krejcárek uštědřil ránu, když vstřelil
první gól zápasu. 1:0. Potom se hra uklidnila a byl to vyrovnaný
boj, mohli jsme přidat další branku my, ale soupeř udeřil a
srovnal na 1:1. Ještě v první polovině zápasu po krásné
přihrávce A. Hovorky a stejně nádherné střele J. Brabce do
protipohybu brankáře průmyslovky se náš tým ujal vedení 2:1.
Tento stav jsme uhájili i díky obětavosti obránců, zvláště R.
Šebka, který mi pomohl v blokování střel soupeřů. A tak
jsme překvapivě, ale zaslouženě postoupili do finále. Nikdo
tomu nemohl uvěřit, ale bylo to tak. Celý tým hrál výtečně a
já smekám klobouk.
Semifinále
GaSOŠE Sedlčany - Integrovaná střední
škola Příbram 2:2 / v normální hrací době /
2 : 1 po nájezdech
Velmi
vyrovnaný boj dvou velkých rivalů, kdy dlouho nebylo jasné, kdo
zvítězí. Nakonec se radovali kamarádi ze Sedlčan a my jsme jim
vítězství přáli, i když jsme věděli, že zápas o první
místo s nimi nebude lehký.
Finále: Gymnázium K. Čapka Dobříš
- GaSOŠE Sedlčany 0 : 0 / v normální hrací době
/ 1 : 0 po nájezdech
Nejen my, ale i
soupeři byli rádi, že se letos bude hrát finále ve florbaleu bez
přítomnosti příbramských škol a bude se hrát v duchu fair
play. Utkání, které si budeme navždy pamatovat a vzpomínat na
něj, jako na jeden z mnoha krásných okamžiků, které jsme
prožili na této škole. Vlétli jsme na soupeře ve velkém stylu,
ale ten odolal našim akcím i střelám s velkým štěstím,
když po jedné střele skončil míč na tyči. V druhé
polovině nás soupeř doslova dusil na naší polovině. To, co se
stalo pár minut před koncem, tomu bych říkal zkrat našich dvou
týmových hráčů.
Nejdříve byl A. Hovorka vyloučen za
nesportovní chování vůči rozhodčímu a poté, když zbývalo
přibližně 15 vteřin do konce Alešova trestu, R. Šebek
odhlavičkoval míč, což se ve florbalu nesmí, a byl také
vyloučen. Následovala přesilovka 5 na 3, která vůbec nebyla
jednoduchá, tlak soupeře byl obrovský, ale nakonec jsme odolali.
Soupeř pokračoval v přesilovce 5 na 4 a tu také nevyužil.
Oddechli jsme si. Na konci normální hrací doby byl stav 0:0!
Všichni víme, co následovalo. Jely se nájezdy. Drama vrcholilo.
Finále, jak má být.
Los jsme vyhráli,
a tak jsem rozhodl, že pojedeme nájezdy první my.
První nájezd jel Filip Fišer. Pomalu se
blížil k bráně a z jeho následné střely gól
nepadl.Soupeř se také chystal k nájezdu a udělal
prakticky to samé jako náš první exekutor, ale jeho střelu jsem
vyrazil.
Druhý nájezd. Na
scénu šel J. Brabec. Pomalu se blížil k brance, a když už
byl u brány, pokusil se o „blafák“, ale míček si posunul moc
od sebe a gólman ho nohou odkopl. Další nájezd soupeře. Když
už soupeř byl u brány, snažil se mě dostat na zem, což se mu
nepovedlo, a když po dvou rychlých změnách směru vystřelil, tak
jsem naštěstí stihl reagovat a střelu zneškodnil. Třetí
nájezd jel Aleš Hovorka.
Naše celá střídačka se chytla za
ramena jako v Naganu a čekala, co se stane. Aleš si nájezd
vychutnával, šel pomalu, brankář si proti němu vyjel a Aleš
ukázal pevné nervy a brankáře suše přeloboval a posunul nás
blíže k vítězství.Bylo to vše v mých rukách.
Když míč chytnu či vyrazím, vyhrajeme.
Na nájezd soupeře se
postavil hráč, který v semifinále dal oba svoje nájezdy.
Cítil jsem tlak, slyšel jsem v dáli povzbuzování svých
spoluhráčů, když jsem se ocitl tváří v tvář soupeři. Byl už
dost blízko, a tak se pokusil pouze o zoufalou střelu, která se
mezi dvě tyče nevešla, a já se rozeběhl ke střídačce a už
jen cítil mráz, kterých mi běhal po zádech. Dalších pár
okamžiků se celý náš tým nacházel v radostném objetí a
řevu.
Nejlepším střelcem našeho týmu se stal náš
nejmladší hráč Tomáš Krejcárek z 1. ročníku.A náš
tým se může těšit na krajské kolo, které se bude hrát v dubnu
2011 ve Slaném. Budeme se snažit, abychom uhájili čest nejen
našeho týmu, ale hlavně GKČD.
Děkuji celému
týmu a naší paní profesorce Martině Brabencové.
Tomáš Šimek, 3. ročník