Kronika
Beseda s paní Helgou Hoškovou Weissovou
20.2.2018Ve středu 14. 2. nás na gymnáziu navštívila paní Helga Hošková Weissová a pan Radek Hejret. Studenti kvarty, septimy, třetího ročníku a zájemci z druháku a dějepisného semináře s paní Helgou strávili několik hodin besedou na téma šoa (holocaust) a vyprávěním o hrůzách, které se židům děli za 2. světové války.
Na začátku jsme besedovali s panem Radkem Hejretem, který celý program uvedl a přiblížil nám dějin holocaustu a jeho příčiny. Dostali jsme také možnost prolistovat si Tóru, stěžejní knihu judaismu a knižně vydaný deník paní Helgy z let 1938 - 45.
Paní Hošková bylav roce 1941 i se svými rodiči deportována do koncentračního tábora Terezín, kde prožila několik těžkých let. Avšak při srovnávání s dalšími koncentračními tábory, kam se později dostala (1944 Auschwitz, 1945 Mauthausen), mluvila o životě v Terezíně jako o ráji. A také o velkém štěstí, protože všechny hrůzy přežla i se svou maminkou. Dokonce i třídění v Auschwitzu (Osvětimi), kde musela říct, že je starší, maminka naopak mladší a obě práceschopné a jen díky tomu se zachránily. Ostatní šli rovnou do plynových komor.
Během vyprávění nám paní Hošková ukazovala obrázky, které sama během války nakreslila, to jí bylo 12 - 15 let. Její tatínek jí totiž v táboře vzkázal: "Maluj, co vidíš." Poslechla a malovala. Kresby, deník a básničky tatínka se dochovaly díky tomu, že je strýc zazdil v Terezíně.
Na závěr jsme dostali možnost se paní Hoškové ptát, jedna z otázek byla mířena na tatínka, co se s ním stalo. „Hledali jsme jeho jméno v registračních knížkách z táborů, a neúspěšně, takže se jako datum jeho smrti určil den odchodu z Terezína, pravděpodobně šel rovnou do plynu,‘‘ zněla odpověď paní Helgy. Všichni neměli takové štěstí, aby přežili …
Moc děkujeme za chvíle, které si pro nás paní Hošková našla, a za všechny náměty k přemýšlení!